Novinky
Česká republika 57. na světě v lákání investic - 24.07.2010
„Celosvětové přímé zahraniční investice poklesly v roce 2008 o 16 procent, vloni pak dokonce o 37 procent,“ cituje ze závěrů zprávy Alexandra Rudyšarová, pověřená generální ředitelka agentury CzechInvest. „Velmi opatrnou změnu k lepšímu by měl podle UNCTAD po dvou letech propadu přinést až letošní rok. Stabilní výsledky potvrzují i předběžné statistiky agentury CzechInvest pro první pololetí letošního roku – vloni jsme podle předběžných statistik do června pomohli 140 projektům, letos jich za stejné období bylo 125.“ Celkový objem přímých zahraničních investic dosáhl v roce 2009 hodnoty 1,1 bilionu amerických dolarů – tedy poloviny toho, co v roce 2007. Letošní rok by pak měl přinést velmi mírné oživení. UNCTAD předpovídá, že globální investice dosáhnou 1,2 bilionu dolarů. V roce 2011 to bude 1,3 až 1,5 bilionu, návrat k předkrizovým hodnotám by mohl přinést až rok 2012, kdy UNCTAD očekává investice dosahující až dvou bilionů dolarů. „Tyto předpovědi jsou však zatížené riziky a nejistotou včetně nebezpečí vyplývajícího z velmi křehkého oživení světové ekonomiky,“ varuje zpráva. Opatrné oživení světového hospodářství aktuálně táhnou podle UNCTAD především rozvíjející se a transitivní ekonomiky. Ty poprvé v historii přilákaly bezmála 50 procent světových přímých zahraničních investic. I když i tyto země zasáhl po šesti letech nepřetržitého růstu propad přímých zahraničních investic, zpomalení o 27 procent bylo výrazně nižší než u rozvinutých ekonomik. Mezi šesti největšími příjemci zahraničních investic tak jsou tři země z kategorie rozvíjející se a transitivních ekonomik – Čína, Hongkong a Rusko.
Česká republika vloni přilákala přímé zahraniční investice za bezmála 52 miliard korun, a co do objemu investic tak byla 57. nejúspěšnější zemí světa. Ve srovnání s rokem 2008 tak zahraniční investice do ČR propadly o 42 procent. Oproti jiným ekonomicky vyspělým zemím světa je to však o dvě procenta lepší výsledek. České firmy naopak do zahraničí investovaly 25,5 miliardy, což z nich dělá 47. nejaktivnější investory. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).
Ve srovnání se zeměmi Visegrádské čtyřky – svými největšími konkurenty v lákání přímých zahraničních investic – si ovšem Česká republika vedla velmi dobře. Maďarsko skončilo podle UNCTAD v pořadí nejúspěšnějších zemí světa až na posledním 206. místě, Slovensko bylo jen o čtyři příčky lepší. Naproti tomu Polsko se v pořadí nejúspěšnějších zemí světa umístilo na 27. místě.
Celý článek si můžete přečíst zde.
Češi se podíleli na vývoji nového materiálu pro operační paměti - 23.07.2010
V současné době se k digitálnímu záznamu dat používají CD či hard disky, které jsou relativně pomalé. V digitálních fotoaparátech a kamerách používáme stálé flash paměti, jež jsou také pomalé a navíc vydrží jen relativně malý počet zápisů. Nehodí se tedy do operačních pamětí počítačů. Tam se používají polovodičové paměti (tzv. random access memories – RAM). Ty však mají jednu nevýhodu – jsou nestálé, a proto se v nich veškeré informace ztrácejí při výpadku proudu. Proto jsou ve vývoji i jiné stálé paměti, a některé z nich se už dokonce používají, přestože zatím mají malou kapacitu. Jedná se například o feroelektrické (tj. elektricky polarizované) RAM nebo magnetické RAM, které se používají v různých chytrých kartách (lyžařské pasy, elektronické průkazky atd.). V současné době vědci pracují na jiných tenkovrstevných materiálech, jež by měly mít požadované vlastnosti nad pokojovou teplotou. Magnetické vlastnosti takovýchto vrstev by se měly dát rychle ovládat elektrickým polem a toho by se dalo využít v budoucích stálých počítačových pamětech, které by svá data uchovávaly i po výpadku proudu.
Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR společně s americkými kolegy vyvinuli materiál, jehož vlastnosti by mohly v budoucnu posloužit k sestrojení stálých operačních pamětí počítačů, které uchovají data i po výpadku elektrického proudu. Jejich článek byl přijat ke zveřejnění v prestižním časopise Nature.
Skupina Stanislava Kamby z Fyzikálního ústavu AV ČR společně s řadou amerických spolupracovníků teoreticky navrhla a také experimentálně využila mechanického napětí ve velmi tenkých vrstvách EuTiO3 k umělé přípravě feroelektrika, které je zároveň silným umělým magnetem.
Celý článek si můžete přečíst zde.
Tuzemský průmysl se nadechuje - 15.07.2010
"Výsledek se dal očekávat vzhledem k příznivým údajům o českém vývozu v květnu 2010. Jedná se již o třetí dvouciferný nárůst průmyslové výroby v řadě a dá se tak hovořit o trendu a nikoli o jednorázovém výkyvu," komentoval zveřejněná statistická čísla Oldřich Körner, analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR. Mezi rizika dalšího růstu našeho průmyslu patří i očekávání mírného ekonomického růstu Evropské unie. Červnová predikce Konfederace evropského podnikání (BUSINESSEUROPE), jejímž členem je Svaz průmyslu a dopravy ČR, se zmiňuje o 1,1 procentním ekonomickém růstu. V příštím roce se očekává 1,6 procentní zvýšení hrubého domácího produktu EU.
Meziroční růst průmyslové výroby o 16,9 procenta a o 27,2 procenta vyšší hodnota nových zakázek jsou čísla, která považuje Svaz průmyslu a dopravy ČR za dobrý výsledek.
„Příznivý vývoj tuzemského průmyslu stojí téměř výhradně na oživení zahraniční poptávky a poněkud zastiňuje nevalný vývoj domácí poptávky a stavebnictví.Ten je spolu s nejistotou vývoje globální ekonomiky v druhém pololetí určitým rizikem dalšího oživení, které nemusí mít přímočarý charakter. Rizikem zejména pro veřejné zakázky budou i plánovaná úsporná opatření nové české vlády,“ uvedl Oldřich Körner, analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Celý článek si můžete přečíst zde.
V Kunovicích vzlétl prototyp bezpilotního letounu - 14.07.2010
Maximální rychlost letounu je 260 kilometrů za hodinu, výdrž až sedm hodin, vzletová hmotnost 600 kilogramů. "Co se týče nepilotovaného letounu, jsou oproti pilotovanému letounu kladeny větší nároky na jeho stabilitu. Jinak co se týká konstrukce vnitřní, tak je to úplně stejné jako klasické letadlo. Trochu je rozdílná tvarová geometrie," řekl jeden z členů konstrukčního týmu Jaroslav Juračka. Myšlenka zkonstruovat experimentální letoun, který by podpořil vývoj vybavení pro bezpilotní letouny i vývoj bezpilotních letounů jako takových, našla v Leteckém ústavu naplnění v roce 2006. Právě to, že stroj vznikl od prvního nápadu k prototypu v univerzitním prostředí, dělá projekt výjimečným. Pro motorové osazení je ve stroji kromě pístového motoru využita i turbína s tahem 110 dekaNewtonů. Řízení motoru zajišťuje elektronický systém. Start je elektrický, stejně jako čerpadlo paliva a oleje. Napájení zajišťuje vestavěný generátor a takzvaný DC-DC převodník. Zapalovací systém je nízkonapěťový. Tento motor umožňuje dostupnost až do výšky 8000 metrů.
Vědci z Vysokého učení technického v Brně (VUT) představili na letišti v Kunovicích prototyp bezpilotního letounu Marabu. Letadlo má v budoucnu sloužit především pro civilní sféru, například při monitoringu záplav, řekl vedoucí Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT Antonín Píštěk.
Letecký ústav se vývoji nových letounů věnuje od svého založení v roce 1993. Podílel se například na ultralehkém stroji KP-2U Sova, který se dodnes vyrábí a prodává do světa. Dalším významným projektem je letoun VUT 100 Cobra, který po prvních zkouškách převzala firma Evektor z Kunovic. Projekt získal prestižní cenu Česká hlava za nejvýraznější inovaci.
Celý článek si můžete přečíst zde.
Vědci podpořili růst buněk v mozku laboratorních myší - 13.07.2010
Elixír života objeven. Alespoň pro buňky v mozku. Po otestování přibližně jednoho tisíce chemických sloučenin přišli vědci z University of Texas Southwestern v Dallasu na látku, která podporuje růst nových neuronů.
A to přímo v té oblasti mozku, která je zodpovědná za učení a za paměť. Doposud se dařilo v této části množit neurony jenom ve tkáňových kulturách pěstovaných v laboratorních miskách. Jak uvádí časopis Cell, nyní tým Stevena McKnighta namnožil neurony v mozku živých myší.
Poznatek získaný na hlodavcích má sice k využití v lidském mozku ještě daleko, ale vědci už zjistili, která látka a jak funguje v živém organismu. To je více než dobrý začátek k vývoji léků na Alzheimerovu chorobu nebo jiné neurodegenerativní nemoci.
Celý článek si můžete přečíst zde.
|
