Vývoj míry nezaměstnanosti od března do října 2011

Tabulka a graf zaznamenávají vývoj míry nezaměstnanosti od března do října 2011. Míra nezaměstnanosti většinou mírně klesala po celé sledované období. Liberecký kraj je nyní hodnotou nezaměstnanosti na 5.pozici. Nezaměstnanost 10 % překračují strukturálně postižené regiony Ústecký a Moravskoslezský, vysoká míra nezaměstnanosti trápí i Olomoucký a Liberecký kraj. Nejmenší relativní pokles nezaměstnanosti byl zaznamenán v krajích Ústeckém a Libereckém a rovněž v Praze, kde je ale dlouhodobě nezaměstnanost nejnižší v ČR. V Libereckém kraji nejhorší situace panuje v okrese Česká Lípa, kde úroveň nezaměstnanosti je již na úrovni 2.nejhoršího kraje.

S postupem ke stále nižším administrativním jednotkám se rozdíly v míře nezaměstnanosti výrazně zvyšují. Z obvodů obcí s rozšířenou působností (tzv. obce 3.stupně) v Libereckém kraji zaznamenaly v říjnu 2011 nejvyšší nezaměstnanost Frýdlant 13,6 % a Nový Bor 11,4 %. V únoru 2011 však byla nezaměstnanost v těchto ORP 17,0 % resp. 13,2 %. Z obvodů pověřených obecních úřadů (tzv. obce 2.stupně) byla v říjnu 2011 nejvyšší nezaměstnanost v obvodech Nové Město pod Smrkem 14,0 % a Frýdlant 13,4 %. I zde však od února 2011 míra nezaměstnanosti klesla o 3 -4 % body. Na úrovni obcí byla v říjnu 2011 zaznamenána nejvyšší nezaměstnanost na Českolipsku v obcích Tachov 30,8 %, Ralsko 23,1 % a Blatce 22,2 %, na Frýdlantsku v obcích Bulovka 26,2 % a Horní Řasnice 23,9 %. Určitou nevýhodou sledování míry nezaměstnanosti v obcích je fakt, že se počet uchazečů srovnává s počtem ekonomicky aktivních, kde poslední údaj pochází ze sčítání v roce 2001. U obcí s vysokým přírůstkem obyvatel od roku 2001 je tak výsledek výrazně zkreslen, čehož typickým příkladem je Ralsko.