Výdaje na regionální školství

Základním nástrojem pro podporu vědy, výzkumu a inovací jsou investice do vzdělávání. Důležitá však není jen podpora terciárního vzdělávání (vysoké školy), ale i primárního a sekundárního (základní a střední školy). Mateřské a základní školy jsou většinou zřizovány a také financovány obcemi ve kterých sídlí, střední školy pak krajskými úřady.

Ze státního rozpočtu jsou financovány platy zaměstnanců škol, výdaje na učební pomůcky, školní potřeby a učebnice, výdaje na vzdělávání pedagogických pracovníků a na nezbytné neinvestiční výdaje spojené s provozem škol. Tyto výdaje se poskytují podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek nebo stravovaných, nejvýše však do povoleného počtu.

Finanční prostředky nad daný rozsah a všechny další výdaje hradí právnické osoby, které vykonávají činnost škol a školských zařízení, tedy sama škola či její zřizovatel. Z rozpočtů samosprávných celků (obce a kraje) jsou hrazeny dvě hlavní skupiny výdajů - běžné (neinvestiční) a kapitálové (investiční).

Z následující zabulky a grafu je zřejmý zřetelný nárůst výdajů na regionální školství na žáka od obcí a krajů. V celorepublikovém průměru se výdaje na žáka zvýšily o 56 %, v Libereckém kraji asi o 37 %. Na začátku sledovaného období v roce 2002 měl Liberecký kraj nejvyšší výdaje obcí a kraje na žáka ze všech krajů, mezi lety 2004 a 2005 však došlo k výraznému poklesu a v roce 2008 byl Liberecký kraj dle tohoto ukazatele na 9.místě. Rozdíly mezi kraji nejsou příliš výrazné, pouze Praha si dlouhodobě udržuje nejvyšší výdaje na žáka.